✍ Scribed by Doyle, Adrian
No coin nor oath required. For personal study only.
Chlapec nanejvýš šestnáctiletý stál za ranního šera na opuštěné polské silnici, osamělé stvoření, zasvěcené smrti. Cosi neviditelně ulpívající na chlapci jako by zamořovalo vzduch široko daleko, odhánělo hmyz i zvířata, spalovalo trávu na okraji cesty. Jakoby i jiné věci než krev sytily jeho zuřivý, neukojitelný hlad… Byl to však pouhý klam.
📜 SIMILAR VOLUMES
Dobrodružství v Llandrinwythu skončilo. Vesnice mrtvých, svět za zrcadlem… zdálo se, že vše zaniklo v nepopsatelném aktu sebezničení. Lilith Edenovou, napůl upírku, zajímalo, co se po farářové smrti oprav¬du stalo s obyvateli „neskutečného světa". Našli konečně svůj klid nebo žijí navěky v mikrokosm
Přibližovali se. S neustávajícím šepotem sledovali ve sněhu stopu. Stromy i keře se navzdory téměř úplnému bezvětří divoce zmítaly a ukazovaly jim směr. Narůstající a ustupující šelest mnoha tisíc křídel naplňoval vzduch. Neúprosně zkracovali náskok. Až se před nimi objevil stín zanechávající stopy,
Londýn, Whitechapel 9\. listopadu 1888 ,,Jack“: Zima přišla toho roku pozdě. Ve vzduchu bylo sice už několik týdnů cítit sníh, ale dosud nespadla z nebe ani vločka. Přesto však bylo chladno a v tuto dobu, krátce před půlnocí, klesly teploty skoro až na bod mrazu. Ne, že by mi zima nějak vadila. Před
Krajina se podobala obrovskému hřbitovu. Větrné víry honily suché větve po rudé rozpraskané půdě. Kopce, podobné náhrobkům, skýtaly přímo na Zemi obraz cizí planety. V těch kopcích však hučel a tikal život, jenž se zdál neúnavný a připomínal jediný mozek rozdělený na miliardy částeček. V této bizarn
V nitru Leroye Harpse to vřelo vášní. Upíral pohled na krásku v otrhaných šatech. Jako znalci mu netrvalo ani vteřinu, aby si ji velmi pečlivě prohlédl od hlavy k patě. Jeho nějvětší obdiv však platil nepřehlédnutelným oblým tvarům a půvabné nevinné tváři. „Kdybys neexistovala," zamumlal jakoby duch
Rani otevřel oči. Nejdříve se domníval, že ho na nose pošimral měsíční paprsek. Ve střeše bylo děr dost a stříbrný kotouč majestátně visel nad věncem stínů sedmitisícovek. Potom se však opakoval zvuk, který předtím ve svém životě nikdy neslyšel. Chlapec se opatrně narovnal. Předloktí se mu bořila hl