Dobrodružství v Llandrinwythu skončilo. Vesnice mrtvých, svět za zrcadlem… zdálo se, že vše zaniklo v nepopsatelném aktu sebezničení. Lilith Edenovou, napůl upírku, zajímalo, co se po farářové smrti oprav¬du stalo s obyvateli „neskutečného světa". Našli konečně svůj klid nebo žijí navěky v mikrokosm
Vampýra 13 - V osidlech démonů
✍ Scribed by Doyle, Adrian
- Tongue
- Czech
- Weight
- 150 KB
- Category
- Fiction
No coin nor oath required. For personal study only.
✦ Synopsis
Sydneyský upírský klan byl právě zřejmě zaměstnán tím, jak se znovu zorganizovat. Smrt jejich hlavy Hory, jenž byl současně Molyneuxovým „pěstounem", dostala celou rodinu do těžké krize, ze které se teď jen pozvolna zotavovala. Třebaže dostal Molyneux slib, že v krátké době se někdo bude výsledky jeho výzkumu vážně zabývat, stále se ještě cítil velice izolovaný. A šílené výsledky jeho výzkumu rostlinstva, dopraveného do institutu z pozemku Paddington Street 333, měly ovšemže také na jeho narůstajícím neklidu svůj díl viny. A ta mrtvola taky…
📜 SIMILAR VOLUMES
Byl dědicem démonického boha. Jedna ze zvrhlých stvořitelských bytostí, které chtěly skončit lidskou éru — a byly poraženy —, si ho vybrala krátce před svojí smrtí. Sežral démonickou zdechlinu ve stínu huonových borovic, rostoucích desetitisíce let na svazích Mount Reidu. Žral prohnanost i nenávist,
Přibližovali se. S neustávajícím šepotem sledovali ve sněhu stopu. Stromy i keře se navzdory téměř úplnému bezvětří divoce zmítaly a ukazovaly jim směr. Narůstající a ustupující šelest mnoha tisíc křídel naplňoval vzduch. Neúprosně zkracovali náskok. Až se před nimi objevil stín zanechávající stopy,
Krajina se podobala obrovskému hřbitovu. Větrné víry honily suché větve po rudé rozpraskané půdě. Kopce, podobné náhrobkům, skýtaly přímo na Zemi obraz cizí planety. V těch kopcích však hučel a tikal život, jenž se zdál neúnavný a připomínal jediný mozek rozdělený na miliardy částeček. V této bizarn
V nitru Leroye Harpse to vřelo vášní. Upíral pohled na krásku v otrhaných šatech. Jako znalci mu netrvalo ani vteřinu, aby si ji velmi pečlivě prohlédl od hlavy k patě. Jeho nějvětší obdiv však platil nepřehlédnutelným oblým tvarům a půvabné nevinné tváři. „Kdybys neexistovala," zamumlal jakoby duch