✍ Scribed by Doyle, Adrian
No coin nor oath required. For personal study only.
Pohyb v městské kanalizaci byl sotva patrný. Pomalé plížení podél odpadního kanálu, jehož šumění se podobalo astmatickému dechu obra, nedoprovázel téměř žádný zvuk. Pod ulicemi, náměstími i budovami Sydney bujela síť chodeb jako duté kořeny monstrózního stromu. Chlad a vlhkost, rozklad a hniloba velmi vyhovovaly té věci, která se plazila po kluzkém betonu. Neměla uši, aby slyšela, oči, aby viděla, ani nos, aby cítila – nic, co by se podobalo zvířecím či lidským smyslům. Ta věc měla ovšem jiné možnosti, jak se orientovat. Tvrdošíjně sledovala stopu…
📜 SIMILAR VOLUMES
Kreatura trůnila za mohutným psacím stolem. Tiše hovořila do telefonu. V hlase se jí zachvívala nervozita a hluboké obavy. Oči se jí tmavě blýskaly. „Hora je mrtev. Všechno padlo. A naši pánové teď vyčkávají a doufají, že Landru odstraní pohromu.“ „Jak k tomu můžeme přispět?“ zeptal s hlas na druhé
Oblast sydneyské muzejní vesnice byla uprostřed noci zalita jasným světlem. Zvláště hala, ve které byla nalezena většina koster, tonula v ostrém umělém osvětlení. Zápach ze starých, proti všemu zdravému rozumu otevřených hrobů se vznášel ve vzduchu. Joe Hardley si nasadil na rty a nos chránící roušk
Kniha vzpomínek, které autor napsal v letech 1977-78 po své emigraci do Vídně a kdy se protidemokratické síly v celém sovětském bloku, které provedly vojenskou intervenci proti "pražskému jaru", cítili na vrcholu své slávy.
Digitalizácia: MimoI
Digitalizácia: MimoI